NÁŠ DENNÍ CHLÉB
Prosba o „náš denní chléb“ je součástí Ježíšovy modlitby a najdeme ji v evangeliu svatého Matouše (Mt 6, 11) a svatého Lukáše (Lk 11, 3). Římskokatolická modlitba, tuším, stejně jako Bible Kralická, místo „denní chléb“ uvádí „chléb náš vezdejší“. „Vezdejší“ je archaické slovo a původně prý znamenalo „každodenní, všední, pozemský, týkající se tohoto světa“. Pokud však prosíme o denní chléb, může to mít trochu jiný význam. Znamená to, že prosíme o chléb pouze na tento den. Tedy ne na chléb do zásoby na zítra či na pozítří, popřípadě na další dny. Ostatně, chléb se má jíst čerstvý a nevyplatí se hromadit ho na delší dobu, aby se nezkazil, podobně, jako se to stalo izraelitům na poušti s nebeským chlebem - s manou. Ale je zde i jiný důvod k prosbě o chléb na dnešek, zřejmý například z Mt 6, 34: „Nedělejte si starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“ Z této věty vyplývá: „Nestarejte se o zítřejší chléb“. Taková formulace znamená absolutní s...