PODZIMNÍ BÁSNĚ

VLAŠTOVČÍ PODZIM



Vlaštovky,

už končí vaše léto.

Chladnoucí noci roztahují 

nad krajinou svůj plášť.

Slunce  se rozpouští 

ve sladkou zralost sadů.

A jeho záře čím dál později 

vyplouvá ráno nad obzor.

Třpytivá hladina rybníka 

už brzy osiří.

Už neuvidí vaše rychlá křídla.

Jen vítr na ní bude čeřit 

drobné vlnky.

A po ránu se tu a tam 

objeví chladné bílé mlhy.

Už sečítáte poslední dny 

- po vzoru školních učebnic -

na počítadlech elektrických drátů,

jak velí moderní doba.

(Na čem jste vlastně

sedávaly kdysi?)

Tak šťastně doleťte 

a po zimě se vraťte domů -

k rybníku, k zahradám,

ke známým střechám.

Ať může začít

nové léto.







JEŽEK



Potkáš ho v zahradě

anebo v lese.

Pichlavý kožíšek

na zádech nese.



Když blízko zahlédne

slídivé oči,

rychle se v kožíšku

do klubka stočí.





VRSTVENÍ 


Zas jedno léto pomíjí 

a ukládá se do duše 

jako med do včelí plástve.

Zážitky vrství se na sebe 

a zrají,

až je čas přetaví 

v hojivý balzám vzpomínek,

hřejivých jako letní slunce.

Po těch zlých, 

které nás zraňovaly,

zůstanou duši navždy jizvy.

Už dávno nebolí, 

jenom se občas připomínají

a svědčí o životě.

Jizvy i vrásky

duši sluší.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PETROVA ZRADA (Kázání na 4. neděli postní – 10. března)

/Lk 22, 54-62 / „Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi. Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr. A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: „Tenhle byl také s ním!“ Ale on zapřel: „Vůbec ho neznám.“ Zakrátko jej spatřil někdo jiný a řekl: „Ty jsi také z nich.“ Petr odpověděl: „Nejsem!“ Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: „I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!“ Petr řekl: „Vůbec nevím, o čem mluvíš!“ A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout. Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“ Vyšel ven a hořce se rozplakal.“ Milí bratři, milé sestry! Tento příběh je téměř shodně popsán ve všech čtyřech evangeliích, což jistě svědčí o jeho mimořádném významu. Předchází mu vyprávění o tom, co se stalo při poslední večeři, kdy Ježíš spolu s učedn...
Další informace

V JARNÍM PARKU

  Je konec března a začátek dubna. A to je období, kdy se začíná o slovo hlásit jaro. Nic na tom nemění skutečnost, že počasí je právě nevlídné a fičí chladný vítr. Možná ještě přijde desetistupňový mráz. Možná napadne metr sněhu, jako před několika lety o Velikonocích, ale jaro je stejně tady a nedá se ničím zastavit. Jen se musíme naučit je vnímat. Hledat stopy jara na zemi i na obloze, v zahradách, v lesích, v polích i ve městech, cítit vůni jara, slyšet jeho zvuky, vidět jeho podobu v nalévajících se pupenech a v rozvíjejících se květinách - a hlavně ve světle, jehož den co den přibývá na úkor tmy, i kdyby se vegetace ve svých stanovených časech zpozdila. Ne že by v zimě byla země bez života, ale přece jenom na jaře je probouzející se život nejvíce viditelný. Onehdy ráno jsem měla cestu do blízkého města. Obvykle si to od zastávky autobusu namířím přes křižovatky, nejbližší trasou do centra. Tenhle pátek mě napadlo – co kdybych šla jinudy, třeba cestou vedoucí okolo budovy gym...
Další informace

Fantasy jako náhražka historie i víry

Mám za sebou více než třicet let služby v archivní badatelně. Za ta léta jsem se setkala s mnoha studenty, kteří přicházeli studovat archivní materiál jako podklad pro své diplomové či jiné práce z oboru historie a příbuzných nauk. Nemohu se zbavit dojmu, že u studentů historie, zvlášť těch začínajících, došlo během těch let k jakémusi poklesu úrovně vědomostí. Přitom množství literatury a pramenů, které ti mladí lidé musí během svého pobytu na univerzitě nastudovat, je možná rozsáhlejší než dřív. Na studentech je však patrná i jakási nezralost, například v komunikaci. Nedávno mě zaujal článek, v němž se píše, že jeden z historiků, který přijímá nové studenty na obor historie na Cambridgeské univerzitě, tvrdí, že zkoušení často nerozeznávají fikci od faktografických knih. (www.lidovky.cz/kultura/britsti-studenti-se-historii-uci-z-fiktivnich-romanu-u-zkousek-pohori.A170602_124551_ln_kultura_jto ) Přemýšlela jsem, nakolik tento jev může souviset se vzrůstající oblibou žánru fantasy. Fant...
Další informace