Blog Evy Hájkové

  Když je člověk dítětem, zdá se mu, že nebe se st ýká se zem í v místech, kde je viditelný obzor. Možná by stačilo vylézt tamhle na ten kopec a dotkn eš se mraků nebo duhy ! Al e i dítě velmi brzy zjistí, jak se věci mají. Na vrcholku kopce se odkryje nový obzor. Žádná cesta nevede do nebe. Nebe je pořád stejně daleko. Už na základní škole se mi líbil spirituál „ Pole s bavlnou“ , který zpívali Plavci. Začínal slovy: „ Pane můj, co v nebi je tvůj dům…“ Ano, v neb e sích či na výšinách lidé odedávna spatřovali Boží sídlo. Hospodin je Pánem nebes i země, ale za jeho hlavní sídlo je považováno nebe. Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem. ( Ž 115,16 ) „ Otče náš, který jsi v nebesích...“ – začíná Ježíš ova modlitba. „ Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích.“ (Ž 11, 4) Nebo také „Hospodin je ve svém svatém chrámu. Ztiš se před ním, celá země!“ (Abk 2,20) Šalomoun, který jako první postavi l Hospodinovi chrám, se Boha ptá: „Ale může Bůh opr

  NADĚJE NA OBNOVENÍ (Kázání na 1. neděli adventní, 28.11.2021) „ Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: ‚Hospodin – naše spravedlnost‘.“ „ Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘ nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Usadí se ve své zemi.“ / Jr 23, 5-8/ Milí bratři, milé sestry! Dnešní perikopa nás upom íná na knihu proroka Jeremjáše, který žil v posledních letech judského království, i v dob ě , kdy Jud ejci už přišl i o samostatnost. Ve 23. kapitol e , z níž pocházejí uvedené věty, vyslovuje Jeremjáš výroky proti Jeruzalému . Kapitola začíná stížnostmi n