JÁ NEBO MY? (Kázání o nesení břemen a odpovědnosti za sebe a za druhé)
„ Jsme-li Duchem živi , Ducha také následujme . Nehledejme mar nou slávu, n avzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme. Bratř i , kdyby byl někdo i přistižen v nějakém přestoupení, vy, k do jste duchovní , napravujte takového člověka v duchu mírnosti a dávej si každý pozor sám na sebe, abys i ty neupadl do pokušení. Neste břemena jedni druhých, a tak napl ňt e zákon Kristův. Myslí-li si totiž někdo, že je něco, a čkoli nic není , klame sám sebe. Každý ať zkoumá své jednání, a pak se bude m oci chlubit pouze s ohledem na sebe a ne na druhého . Neboť k aždý ponese svůj vlastní náklad . Ten, k do je vyučován slovu, nechť se s dílí ve všech dobrých věcech s tím, kdo vyučuje . Ne myl te se, Bohu se nikdo nebude vy smívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své tělo , z těla sklidí z kázu , kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný. V čině ní dobra ne ochabu jme; ne zemdlí me-li, budeme ve svůj čas žnout . Tak tedy dokud máme čas, čiňme dob ro v