Zima 2023/24 - básně
KDYŽ SE MÚZA VZDALUJE... Kdepak je poezie když nad sporákem nebo nad dřezem unáší mě proud všedních dnů do stojatých vod nežití? Tu náhle duše zaklepe a dá o sobě vědět jemně a naléhavě Myšlenky leťte vzhůru a vyproste tam pro duši kousek čerstvého nebe pro inspiraci A pošlete ho dolů po větru svěžím a chladivém VIDĚLA JSEM MOTÝLY Viděla jsem motýly poletovat nad polem j eště nedávno přikrytým bílými závějemi Viděla jsem motýly poletovat nad polem na jehož odhalené temné zeleni ležely dlouhé stíny blízkého lesa Viděla jsem motýly Třepetali se nízko nad zemí a slunce stálo nejvýš jak jenom mohlo v tom to zimním čase Sýkorka na holé větvi stromu n a stavovala jeho záři sv ou černou hlavičku s líce mi jako sníh Viděla jsem motýly protože jsou krásní a v posledních letech trochu vzácní Viděla jsem motýly na konci ledna - - A ony to byly jen suché dubové listy poletující ve větru U RYBNÍKA Zamračen á obloha n ad předjarní krajinou zastiňuje slunce