TOUHA PO ZAHRADĚ
Kdysi jsem si kupovala časopis Naše krásná zahrada . Byl to měsíčník (myslím, že stále ještě vychází). Na každé číslo jsem se moc těšila. Po přečtení jsem časopisy nevyhazovala, ale shromažďovala je. Každý ročník jsem uchovávala ve zvláštním pořadači. Ve volných chvílích jsem Naši krásnou zahradu vytahovala a prohlížela. Líbily se mi hlavně barevné fotografie, ale vracela jsem se i k některým článkům. Pamatuji si, jak mě nadchl jeden článek o modré zahradě, v níž rostou a kvetou květiny a keře převážně modré barvy. Autor článku barvitě líčil „modrou zahradu“, jíž se nic nevyrovná. Modř je uklidňující barva. Klid prý z takové modré zahrady přímo „tryská“. Toužila jsem po klidu uprostřed zahrady, a tak jsem článek četla opakovaně, poměrně dlouhou dobu. Manžel se té mé zálibě v modré zahradě jen usmíval. Věděl, že jsem romantická duše. Tehdy jsme už měli skutečnou zahradu, ale teprve krátce. Vzhledem k zaměstnání a třem dětem jsem na ni neměla dost času ani sil. Nevypadala jako ty