Blog Evy Hájkové

  KONEC A ZAČÁTEK Průsvitný měsíc Pluje bledou oblohou Je na ní sám Vždyť hvězdy ještě spí Slunce zmizelo za oponou mraků Nečeká na potlesk Třebaže končí sezóna Sbohem podzime bez listí Odcházíš blátivou stezkou Neznámo kam Předáváš krajinu zimě Na Nový rok Tekoucí čas se přes nás převalí Sirotky tiché Zapomenuté Hluboko pod sněhem Bude spát srdce přírody Jako princezna ve sněžném zámku Toužící po novém jaru PŘEDJAŘÍ Po drobném nočním dešti vstalo kalné a vlhké ráno znatelně teplejší než v minulých dnech Led na rybníku tone v slzách Letošní zima mu dopřála jen krátký život Měkká hlína už jihne nadějí na novou setbu Zima však ještě neskončila mráz pořád číhá kdesi za bukem Ještě se může ostrými zuby zakousnout do krajiny Vracím se domů a co nevidím Na vrcholku jabloně sedí tři špačci a potichu si pohvizdují předčasnou jarní písničku Nechápou že je ještě brzy Anebo vědí vice než my KAČÍREK Opuštěný kačírek pluje rákosím Marně čeří hladinu vol á na družku VLAŠTOVČÍ JARO Vlaštovčí jaro...

  6 Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou, hostinu s vyzrálým vínem, jídla tučná s morkem, víno vyzrálé a přečištěné. 7 Na této hoře odstraní závoj, který zahaluje všechny národy, přikrývku, která přikrývá všechny pronárody. 8 Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin. 9 V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.“ /Iz 25, 6-9/ Dvacátá pátá kapitola z proroctví Izajáše začíná chválou Hospodina zástupů, který je pro svůj lid útočištěm, ochráncem slabých a záštitou proti hlomozícím cizákům, Hospodina, který obrátil město nepřátel i s jejich palácem v sutiny. V této kapitole Izajáš líčí jakousi starozákonní apokalypsu, při níž se zachrání jen nemnoho spravedlivých. Je zde i zmínka o pokoření Moábu, království ležícího na v...