O neodplácení zlých skutků
„Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘ Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ (Řím 12,17-21) Milí bratři, milé sestry! Občas slýchám od různých lidí, dokonce i od některých křesťanů, jak se prý Pavlovo učení liší od učení Ježíšova. Já osobně s tím nesouhlasím a myslím si, že Pavel byl věrným následovníkem Ježíšovým. Lze tak soudit z mnoha jeho výpovědí. Vlastně i dnešní perikopa to dokazuje. Neodplácení zlých skutků je velkým přínosem Ježíšovým. Jak vyplývá ze Starého zákona (Exodus 21, 23-25), dřívější morálka byla postavena na odplatě: „Jestliže o život přijde, dáš život za život. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spálenin...